Čtyři alegorické plastiky Živlů, vytvořené k roku 1715, se původně tyčily na římse renesanční mostecké radnice.

Nejstarší dochována stavba ze starého Mostu.

Sousedkou morového sloupu na 1. náměstí je původně renesanční kašna, která má stejně jako mnohé další mostecké památky za sebou několik přesunů. Její putování začíná na I. náměstí a na 1. náměstí také končí, všichni ale samozřejmě vědí, že už se jedná o jiný prostor.

Velkou zajímavostí mosteckého hřbitova je budova starého krematoria, nyní Památníku obětem II. světové války. Stavba je dokladem období české individualistické moderny

Mezi chráněné (a taktéž zachráněné) kulturní památky patří kamenná křtitelnice umístěná v atriu budovy magistrátu. Jde o středověkou kamenickou práci patrně z 15. století

Pískovcový mariánský sloup od neznámého autora z roku 1710

Pro mostecké měšťany ho jako upomínku na více než jedenáct set obětí nákazy z roku 1680 z Mostu a okolí vytvořil italský sochař Pietro de Toscana

Jako poslední upomínka na židovské spoluobčany zůstal v Mostě jen starý židovský hřbitov na soušské straně Hněvína.

Sloup pocházející z let 1719 až 1722 od J. A. Dietze stál ve starém Mostě na II. náměstí

Socha světce s biskupskou mitrou na hlavě, s berlou ve zdvižené pravé paži a s levou rukou přidržující lem pláště s plastickým dekorem rozvilinového motivu je kvalitní barokní prací neznámého autora z roku 1723

Socha od neznámého barokního autora z roku 1738

Toto barokní pískovcové sousoší od neznámého autora má za sebou několikeré putování mosteckým regionem. Původně stávalo poblíž Jezerní brány. Když v roce 1837 byla brána zbořena, bylo sousoší přemístěno na křižovatku ulic Jezerní, Soukenické a Na Ptáku.

Památky secesního slohu